DIARY říjen

Minulý měsíc, září, jsem bohužel článek DIARY vynechala. Nebylo to období, kdy jsem měla "chuť psát, né že by mě to přestalo bavit, že bych to přestala milovat, ale potřebovala jsem si uvědomit spousty věcí. Se spousty situací jsem se musela smířit a někomu, něčemu otevřít nové dveře a nechat je jimi projít. 

Jak ale probíhal tento měsíc?

Na začátku tohoto měsíce mi utkvěla myšlenka, kterou mi vtloukly do hlavy ostatní. Ne jen mí blízcí, přátelé.. ale i Vy. Ráda píšu motivační články, věnuji se osobnímu rozvoji, dbám na všechna rozhodnutí, které mě udělají šťastnou, i když né vždy se mi to podaří. Občas to bohužel zasáhne i druhé. Ale svět, ani my, ani já, nejsme bezchybní. Nikdo a nic není dokonalé. A začala jsem slýchávat, že bych měla napsat knížku. Ale jak se znám, sama bych to nezvládla. Chtěla jsem pomoc od ostatních, chtěla jsem, aby přiložili ruku k dílu. Abychom to napsali společně. Už začínám se k tomu posouvat a pracovat na tom víc a víc. 

Uvědomila jsem si odpověď na otázku: ,,Proč to dělám já?" Díky internetového světa jsem si uvědomila, co pro mě psaní znamená. Co pro mě znamenají blízcí. Nejsou pro mě důležití odběratelé - jejich počet, sledovanost, ani nic takového. Je pro mě důležité to, že to baví mě samotnou. Že díky tomuhle všemu mám své cíle, sny, myšlenky, způsob myšlení na očích a neustále si to, co chci připomínám. To, že mě podporujete, chválíte, čtete, píšete krásné komentáře je neuvěřitelná zpětná vazba, která mě neuvěřitelně moc těší. Nemáte ponětí, jak moc. Jak moc to pro mě znamená. Chtěla bych Vám něco předat, jak píšu na hlavní stránce. Chtěla bych Vám otevřít oči nebo alespoň nějakým malým způsobem pomoct, mnohé si uvědomit, nasměrovat Vás směrem, kterým by jste chtěli. 

Menší, vtipnější, vsuvka mezi články jsem byla já a má sestra. Sepsala jsem otázky, které nám neskutečné množství lidí pokládá. Někdy občas některé otázky nechápu. Musím uznat, že mít dvojče je víc, než sestra. Znamená to úplně něco jiného, to mi věřte. Chtěli by jste si otázky a odpovědi přečíst? Můžete ZDE.

Naučila jsem se, že svět, který občas vidíme černýma očima, může být nádherný a plný radosti, lásky a štěstí. Jen je potřeba se naučit se situacemi pracovat. Vždyť se díky tomu můžeme mít lépe! Mít dobrou náladu, zlepšit tak sami sebe. Zlepšovat osobní rozvoj. Jsme-li vyrovnaní sami se sebou, budeme-li vyrovnaní s okolním světem. A ráda bych použila můj oblíbený citát z knihy MOC: ,,Reagujte rozumně i na nerozumné jednání." (Sama přiznám, že na tomto citátu bych měla zapracovat.)

A to nejlepší jsem si nechala nakonec. 18.11.2017 se uvidíme v Praze na galavečeru soutěže Czech Blog Awards! Pocit z úspěchu, pocit radosti. Jsem vážně neuvěřitelně vděčná za to, že jste mě nominovali do tak velké soutěže. Nevěřila bych, že to dotáhnu až sem. Je mi jedno, zda se dostanu do první desítky, jestli vyhraju nebo ne. Už Vaše nominace mi dokázala to, že se někomu má tvorba líbí, že mám kolem sebe ty, kteří mé články čtou, kteří chápou význam a pointu toho, co cítím, co píšu, o co se snažím. A musím uznat, že mnoho z Vás čtou mezi řádky. Neuvěřitelně děkuji za Vaše zprávy, které jsou plné podpory. Děkuji za každý Váš hlas. Mám Vás ráda! Jedno děkuji nestačí. Mám chuť jej říkat znovu a znovu a znovu. Ale nevyjádří to, co cítím, jak moc jsem Vám vděčná. 

Můžete mě podpořit Vaším hlasem po kliknutí na obrázek:

Měli jste taky tak úžasný měsíc? Jaký byl ten Váš?♥

Vee